Perla na Dunaji, vznešená Budapešť

Budapešť je oblíbený cíl mnoha Čechů. Hlavní město Maďarska láká na zajímavou architekturu, světoznámé lázně a bohatý noční život. Osobně jsem byl v Budapešti poprvé na advent a město jsem si hned napoprvé zamiloval, proto není divu, že jsme se v létě do Budapešti vrátili. Během třídenního pobytu jsme si prošli jak nejznámější lázně, tak i zajímavá místa a obdivuhodné památky.

Důvody velké popularity Budapešti jsou: blízkost k českým hranicím, podobné ceny a skvělé spojení. Proto není divu, že do této maďarské metropole míří čím dál více Čechů. Autobusem jste v Budapešti za 6 a půl hodiny (za méně než 400 Kč). Budapešť je se svými 1,75 miliony obyvateli 9. největší město Evropské unie. Samotná Budapešť vznikla roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí – Budína, Starého Budína a Pešti.

pozn.: Polovina fotek se mi smazala, takže zkusím nějak vyjít s tím, co zbylo 🙁

Příjezd, Velká tržnice a ubytování

Naše cesta začala už ve čtvrtek před půlnocí v Praze na Florenci. V Budapešti jsme byli o půl 7 ráno. Bohužel v autobuse jsme se moc nevyspali, protože světla byla celou cestu rozsvícená. Z autobusového terminálu jsme zamířili metrem do centra. Budapešťské metro je opravdu velmi zaostalé, na trase jezdí původní vagony a stanice mají už také to nejlepší za sebou. Před ubytováním jsme zamířili do kavárny (Zosca coffee) a následně na Velkou tržnici, která se nachází v unikátní budově dokončené na konci 19. století. Zakoupit můžete chutné farmářské potraviny, oblečení, ale i typické maďarské suvenýry (zejména papriku, čabajskou klobásu nebo krajku). Následně jsme zamířili do rodinného penzionu (Charlotte House), který se nachází až na okraji Budapešť. Ubytování to bylo velice příjemné, s milými majiteli, kteří umí lámanou angličtinou. Cesta autobusem do centra nám zabrala přes 40 minut.

Andrássyho třída a náměstí hrdinů

Odpoledne jsme měli na programu procházku Andrássyho třídou až na Náměstí hrdinů. Andrássyho třída je největší městský bulvár, který měří 2,3 kilometrů. Spolu s Budínským hradem se nachází na seznamu UNESCO. Pod ulicí je v celé její délce první linka (žlutá) budapešťského metra – druhá nejstarší v Evropě (po Londýnu). Andrassyho třída je rozdělena na tři části a postupně se rozšiřuje (směrem z centra). Na třídě se nachází státní opera, muzeum Terror Háza a náměstí Oktogon.

Náměstí hrdinů je vyústěním Andrássyho třídy těsně před městským parkem (Városliget). Celému náměstí dominuje 36 metrů vysoký Památník tisíciletí, doplněný o kolonádu. Památník byl postaven roku 1926. Na náměstí se dále nachází Muzeum krásných umění a Dům umění.

Zakončení dne v lázních Szechesnyi

Za Náměstím hrdinů se nachází městský park Városliget, ve kterém najdete Hrad Vajdahunyad, lázně Széchenyi a Budapešťská ZOO. Hrad Vajdahunyad byl postaven u příležitosti maďarské výstavy Tisíciletí. Hrad v sobě obsahuje hned několik stavebních stylů. Původně byl dřevěný a jeho umístění mělo být pouze dočasné, ale kvůli nesmírné popularitě byl na začátku 20. století přestavěn z cihel a kamene. Dnes se tam nachází muzeum zemědělství (největší v Evropě). Kde jinde zakončit večer v Budapešti než v místních lázních? Lázně Szechesnyi jsou největší léčebné lázně v Evropě. Do vnitřní části jsme nešli, ale ve třech venkovních bazénech jsme relaxovali až do zavíračky. Nachází se tam jeden bazén na plavání (27 °C) a další dva s teplotou nad 30 °C (33 °C a 38 °C). Cena lázní je lehce pod 500 Kč. Než jsme došli z lázní k autobusové zastávce bylo už po 11 hodině, takže jsme jeli rovnou do penzionu.

Mrazivá historie v Domě teroru (Terror Háza)

Následující den ráno jsme vyrazili do Domu teroru, ve kterém jsme strávili celé dopoledne. Terror Háza se nachází na Andrássyho třídě kousek od náměstí Oktogon. Muzeum je umístěno v budově, ve které bylo vězením Strany Šípových křížů (1937 – 1944) a následně maďarská politická policie během vlády komunistické strany. A právě fašistickému a komunistickému teroru se muzeum věnuje. Dům teroru je otevřen každý den, kromě pondělí, od 10 do 18 hodin. Cena pro dospělého je 2000 HUF, tedy méně než 200 Kč (snížené vstupné pro studenty a důchodce je za polovinu).

Bazilika svatého Štěpána a centrum Budapešti

Z Domu teroru jsme zamířili do centra Budapešti. Cestou jsme minuli Státní operu, která nápadně připomíná české Národní divadlo. Bazilika svatého Štěpána je římskokatolická bazilika je nejvýznamnější duchovní stavbou v Maďarsku. Bazilika byla postavena v neoklasické stylu až na počátku 20. století, předtím bylo na místě baziliky divadlo. Z baziliky jsme zamířili k Dubaji a mostu Széchenyi Lánchíd, od něhož jsme zamířili po břehu Dunaje až k parlamentu.

Unikátní budova parlamentu

Po spojení tří měst a vzniku Budapešti bylo potřeba postavit novou reprezentativní vládní budovu. Budovu parlamentu (Országház) navrhl architekt Imre Steindl a dokončena byla v roce 1904. S obdivuhodnou délkou 268 metrů jde o nejdelší budovu v Maďarsku, která je ještě delší než londýnský Westminsterský palác. Celou úchvatnou stavbu si můžete prohlédnout i zevnitř. Prohlídky trvající 45 minut absolvujete s průvodcem v angličtině, španělštině, němčině nebo italštině. My zvolili španělskou skupinu a návštěva (za 2200 HUF) se nám moc líbila. Uvnitř uvidíte i maďarské korunovační klenoty. Během naší prohlídky byla otevřena také místnost, ve které poslanci jednají.

Gellértovy lázně

Čas už notně pokročil, takže jsme rovnou z parlamentu zamířili do Gellértových lázní. Secesní Gellértovy lázně mají nejhezčí vnitřní bazény v celé Budapešti. V sedmi vnitřních bazénech a jednom venkovním můžete strávit celý den. Vstupné do nich stojí zhruba 500 Kč (o něco dražší než lázně Szechesnyi) a navštívit je můžete od 6 do 8 hodin každý den v týdnu. Pokud chcete využít vnitřní bazén na plavání, tak si musíte pořídit koupací čepici. 

Citadela a výšlap na Gellértův vrch

Celí odpočatí jsme vyrazili na přilehlý Gellértův vrch, kde se nachází citadela. Gellértův vrch nacházející se ve výšce 235 m. n. m. byl důležitý pro vojenskou minulost Budapešti. My jsme na vrch dorazili právě na západ slunce, který si nenechaly ujít stovky dalších lidí. Z vrcholu je nádherný panoramatický výhled na celou Budapešť a zejména během západu slunce (nebo východu slunce pro ty odvážnější) pořídíte mnoho nádherných fotografií (které se mi vymazaly... tedy kromě dvou níže). Následně jsme si sedli do trávy a udělali si piknik ze zbytků nakoupených ráno v supermarketu 😊 . K autobusové zastávce jsme šlapali hodinu a když jsme poslední autobus stihli, tak jsme v něm samou únavou usnuli. Vzbudili jsme se na konečné a jelikož žádný další autobus už ten večer nejel, tak jsme další půl hodinu šli k našemu penzionu. Zachránily nás Google mapy a powerbanka.

Rybářská bašta a chrám sv. Matyáše

Následující den byl plán jasný – Hradní vrch. Autobus do Čech nám jel ve 3 hodiny, takže jsme rovnou zamířili na Rybářskou baštu. Metrem jsme se dostali na zastávku Batthyány tér, odkud trvá cesta k Rybářské baště pouhých 15 minut. Rybářská bašta byla – jako většina významných budov v Budapešti – postavena na přelomu 19. a 20. století. Skládá se ze 7 věžiček, spojených hradbami a monumentálním schodištěm. Vstup na hradby je placený, ale stejně dobrý výhled na vás čeká z věží, které jsou zadarmo (v severní části). S Rybářskou baštou sousedí chrám sv. Matyáše. Chrám zde stojí už více než 700 let a na konci 19. století dostal současnou novogotickou podobu.

pozn.: veškeré fotografie z posledního dne jsou nenávratně pryč, takže vkládám dvě zázračně nesmazané panoramata a fotky z předchozích dnů

Budínský hrad

Od Rybářské bašty jsme zamířili na jižní cíp Hradního vrchu (Várhegy), kde se nachází Budínský hrad. Někdejší palác a sídlo uherských králů, dnes sídlo Maďarského historického muzea, Maďarské národní galerie a Széchenyiho národní knihovny. Během své existence byl několikrát poničen, naposledy během Druhé světové války. Budínský hrad je na seznamu UNESCO. Vyjet si na něj můžete lanovkou, která je v provozu už od roku 1870. My jsme dolů zamířili pěšky.

Z Hradního vrchu je nádherný pohled na Pešť.

Széchenyi Lánchíd a odjezd

Széchenyi Lánchíd (česky nazývá Řetězový most) se nachází pod Budínským hradem a spojuje městskou část Budín s Peští, která se nachází na druhém břehu řeky Dunaj. Most byl postaven v letech 1839-1849 a plná délka mostu je skoro půl kilometru. Bohužel doba odjezdu autobusu se rychle blížila, takže jsme si most ani pořádně nemohli vychutnat. Na zastávku autobusu jsme dorazili krásných 20 minut před odjezdem. Uvítali jsme, že jsme nemuseli jet přes noc (do Prahy jsme dorazili kolem osmé hodiny).

Celkový názor na Budapešť

Budapešť nás překvapila kontrastem upraveného, vznešeného centra se zaostalými okrajovými částmi. Ve městě je také mnoho bezdomovců (i v porovnání s Prahou), kteří se nachází ve vestibulech metra. Na noční život jsme vzhledem k náročnému programu a vzdálenému ubytování neměli čas, ale věřím, že musí stát za to. Obyvatelé Budapešti umí dobře anglicky a jsou velice ochotní, pokud potřebujete pomoc. Celkově jde o nádherné město, ve kterém si na své přijde opravdu každý, návštěvu rozhodně mohu doporučit – tři dny jsou naprosto dostatečné. Jediná nepříjemnost nastala po návratu z Budapeště, když jsem zjistil že polovina fotek se mi vymazala)

Líbil se vám článek? Řekněte o něm svým známým